Rubrika: Recepty

I když to nejznámější pesto je bazalkové, dá se udělat z mnoha natí a bylinek. To petrželkové má mnoho předností. Jednak je tu petržel doma, má velmi výraznou chuť, je zdravá, chutná a v neposlední řadě i levná. A od nepaměti se petržel používá také pro voňavý dech, takže máte-li rande nebo obchodní schůzku, tímto pestem určitě nic nezkazíte – jen doporučuji si pak zkontrolovat úsměv, aby nebyl příliš zelený..

Ingredience:

• svazek hladkolisté petrželky
• hrst vlašských nebo kešu oříšků
• 1 lžíce lahůdkového droždí
• olivový olej
• 1/2 lžičky soli
• 1 – 2 stroužky česneku (lze vynechat)

Příprava pesta z petržele je ještě jednodušší než toho z bazalky, protože se dá použít i stonek. Jen se ujistěte, že v ní nemáte žádného šneka apod., odstřihněte zašlé i ty hodně tlusté stonky a spolu s oříšky rozmixujte. Přidejte droždí, sůl, trochu olivového oleje a pokud chcete, tak i česnek* a mixujte dohladka. Podle potřeby přidejte ještě trochu oleje, promíchejte a napšchujte do sterilovaných sklenic. Čím více oleje do pesta přidáte, tím déle vám v ledničce vydrží – tedy pokud mu dokážete odolat. Když děláme velkou dávku, tak mám zkušenost, že v ledničce vydrží i několik měsíců.

* já osobně česnek vynechávám, když používám vlašské ořechy, které se k petrželce skvěle hodí a chuť česneku už by tak byla nadbytečná. Při použití kešu, které mají celkem neutrální chuť, je naopak česnek celkem žádoucí. Určitě stojí za vyzkoušení i varianta, kdy místo oříšků použijete slunečnicová semínka a olivový olej nahradíte slunečnicovým (nejlépe tím za studena lisovaným, který si ponechává slunečnicovou příchuť).

Tahle italská klasika nepotřebuje žádné velké představování. Jsem ráda, kdykoliv mám nějaké pesto v ledničce, protože občas je hrozně fajn udělat si rychlý, chutný oběd a s minimem práce. Dát vařit těstoviny, scedit, smíchat s pestem, posypat parmazánem a je hotovo. Prostě samá plus. A dokonce ani výroba samotného pesta není nijak náročná, takže:

Ingredience:

• 1 svazek bazalky
• hrst piniových oříšků (příp. vlašských nebo kešu)
• 50 g vegan parmazánu (nebo 50 g libovolných oříšků navíc + lžíce lahůdkového droždí)
• 6 stroužků česneku
• olivový olej
• sůl, pepř

Bazalkové listy otrháme a spolu s piniovými oříšky rozmixujeme. Přidáme česnek, vegan parmazán, sůl, pepř, trochu olivového oleje a znovu rozmixujeme. Podle potřeby ještě zředíme olejem, promícháme, napěchujeme do sterilovaných sklenic a skladujeme v ledničce, kde vydrží i několik měsíců – hodně závisí i na množství použitého oleje. V tomto případě platí, že čím více oleje, tím déle vydrží. U nás to vždy zmizí tak rychle, že pokud neděláme veleobří dávku, pesto zmizí dřív než se stačí v  ledničce rozsvítit světlo.

Tak tohle je u nás jednoznačně jedna z nejoblíbenějších pomazánek vůbec. Někdo si na ní dává ještě kozí sýr, protože kombinace řepy, vlašských ořechů a kozího sýra je ověřená mňamka, ale musím říct, že i bez toho je naprosto skvělá a chuťově bohatá.

Ingredience:

• 250 g červené řepy
• 50 g kešu
• 2 lžíce nakládaného křenu
• 2 stroužky česneku
• 4 lžičky plnotučné hořčice
• 75 ml vody
• sůl, pepř
• hrst vlašských ořechů (lze vynechat)
• rukola nebo řeřicha na ozdobu

Kešu si namočíme přes noc nebo alespoň na 2 hodiny. Červenou vodu vaříme ve slupce v osolené vodě doměkka. Necháme ji trochu vychladnout a oloupeme. Kešu slijeme, propláchneme a vhodíme do mixéru spolu s řepou. Přidáme česnek, křen, hořčici, sůl a pepř, dolijeme vodou a mixujeme dohladka. Podáváme na libovolném pečivu zdobené vlašskými ořechy a rukolou nebo řeřichou.

Moje babička je klasický prarodič masožrout a pokaždé, když jsem u ní na obědě, vede řeči jako „měla bys jíst maso“, „nechceš raději řízek?“ a když mi náhodou není dobře tak je to samozřejmě proto, že nejím maso. O to víc mě překvapila s touhle úžasnou pomazánkou, kterou od té doby dělám doma pravidelně.

Ingredience:

• 2 mrkve
• 1 balení uzeného tofu
• 1 kelímek vegan majonézy
• 4 stroužky česneku
• olivový olej
• sůl, pepř

Mrkev a tofu nastrouháme na jemno, smícháme s majonézou a prolisovaným česnekem. Osolíme, opepříme a zjemníme trochou olivového oleje. Kdo má raději práci s mixérem, může si postup ještě zjednodušit a vhodit do něj všechny ingredience najednou a rozmixovat dohladka. Skvěle chutná s čerstvou bagetou nebo s domácím chlebem, ale vlastně s jakýmkoliv pečivem, nebo jako příloha k hlavnímu jídlu.

Dýňová polévka mi osobně nijak nechutnala. Měla jsem jí v několikrát v restauraci, u kamarádky, od maminy. Až když jí vařil táta podle svého receptu na „indický“ způsob, tak jsem v ní našla zálibu, a to natolik, že si jí od podzimku do jara vařím alespoň jednou měsíčně.

Ingredience:

•  střední dýně Hokkaidó
• 1 větší červená cibule
• cca 1,5 l vroucí vody nebo zeleninového vývaru
• jakákoliv rostlinná nebo zakysaná smetana 
• lžička kurkumy
• lžička zázvoru
• lžička pálivé paprikové pasty nebo 1/2 lžičky sušeného čili
• 2 stroužky česneku
• špetka muškátového oříšku
• sůl, pepř
• dýňová semínka na ozdobu a chuť

Dýni si nakrájíme na malé, zhruba 1,5 cm tlusté kostičky. Ve větším hrnci rozpálíme olej a na něm osmahneme dozlatova nadrobno nakrájenou cibuli. Posypeme kurkumou, přidáme dýni a za častějšího míchání restujeme zhruba 5 minut. Zalijeme vývarem nebo vroucí vodou tak, aby byly kostičky dýně těsně pod hladinou. Přiklopíme pokličkou a necháme na mírném ohni vařit 10 – 15 minut. Poté stáhneme z ohně, přidáme všechno koření a rozmixujeme tyčovým mixérem dohladka. Nalijeme do misek, zjemníme trochou smetany, posypeme dýňovými semínky a ještě horkou podáváme s domácím chlebem nebo jen tak.

Švestky patří jednoznačně mezi moje velmi oblíbené ovoce a vždy mi přijde, že doba těch sladkých zralých švestek uteče až nesportovně rychle. Takže aby si je člověk mohl alespoň sem tam během roku připomenout, je dobré je nějakým způsobem zakonzervovat. A co vám budu povídat, horký švestkový čaj přijde v zimě více než vhod. Jen pozor, tento recept opravdu není vhodný pro děti.

Ingredience:

• 1/2 kg zralých švestek (opravdu zralých, jinak bude čaj kyselý)
• 1 lžička mleté skořice, případně 1 rulička celé
• 10 ks hřebíčku
• 150 – 200 ml rumu (tuzemáku)

Švestky rozpůlíme, vypeckujeme a naskládáme natěsno do zapékací misky, kterou jsme vysypali skořicí. Do mezer nastrkáme hřebíčky (případně doprostřed nějak šikovně vložíme ruličku skořice vcelku) a přidáme tolik rumu, aby byly všechny švestky zalité. Pečeme 30 – 40 minut v troubě vyhřáté na 180°C. Ještě horké nalijeme se vším (mimo ruličky skořice) do sterilovaných sklenic, zavíčkujeme, převrátíme na utěrku a necháme vychladnout. V ledničce takto vydrží čaj několik měsíců.

Bonus je, že se s čajem dají jíst i švestky, jen hřebíčky jsou poněkud křupavé a palčivé, takže doporučuji nejíst. Samozřejmě si s nimi můžete dát tu práci a vyndat je ještě než zavíčkujete sklenici, ale vzhledem k teplotě dejte pozor na prsty, ať se nespálíte.

Základní kořenící směs, pokud máte rádi mexickou kuchyni. Takže bez dalších průtahů:

Ingredience:

• 1/2 lžičky sušeného česneku
• 1/2 lžičky oregana
• 1/2 lžičky sladké červené papriky
• lžička sušeného čili
• lžička římského kmínu
• sůl, pepř

I u tohoto koření platí, že pokud ho chcete použít rovnou, nemusíte ho míchat předem, ale stačí přidat po jednotlivých ingrediencích. V tom případě ráda používám místo sušeného čili pálivou paprikovou pastu.

Pokud si ale chcete udělat koření do zásoby, zvyšte množství, nasypte do uzavíratelné nádoby a uchovejte v suchu.

Asi nikoho nepřekvapí, že si ani kořenící směsi nekupuji, ale dělám si je sama. Provensálské koření patří jednoznačně mezi jedno z nejoblíbenějších, stejně jako jeho jednotlivé bylinky, takže není potřeba běžet na nákup do orientálních specialit, ale bohatě postačí to, co máme doma.

Ingredience:

• 1/2 lžičky bazalky
• 1/2 lžičky rozmarýnu
• 1/2 lžičky tymiánu
• 1/2 lžičky oregána

Pokud potřebujete ihned použít v receptu, není ani třeba míchat předem, ale stačí jednotlivě po částech přisypat. Pokud si naopak chcete udělat zásobu, tak jen zvyšte množství, smíchejte a hlavně uchovejte v suchu.

Velmi rychlé a jednoduché, tak jak se na jídlo v kategorii „pro návštěvy“ a „na party“ hodí. Původně francouzský recept se velmi rychle ujal i u nás a není se čemu divit.

Ingredience:

• 2 francouzské bagety (lze použít i tousty nebo jiné bílé pečivo)

Na tapenádu:

• 200 g zelených oliv
• 1 stroužek česneku
• 1 lžíce kapar
• 1 dl olivového oleje
• lžička provensálského koření + hrst bazalky navíc
• sůl, pepř

Bagetky šikmo nakrájíme na zhruba 1,5 cm tenké krajíce a opečeme na sucho na pánvi. Veškeré ingredience na tapenádu vložíme do mixéru a mixujeme dohladka. Čerstvě opečené bagetky natřeme silnější vrstvou tapenády a podle možností ozdobíme lístečkem čerstvé bazalky a dvěma kolečky oliv. Podáváme na servírovacím talíři s lehce našpulenými rty a pověstnou francouzskou elegancí.

No, říká se mu tak. Určitě nechutná jako pravý parmazán, ale chutná skvěle a brzy si ho budete pravděpodobně sypat na všechny těstoviny a jiné. Bohužel se dělá z kešu oříšků, takže to není zrovna levná záležitost, ale na druhou stranu – to ani ten pravý ne.

Ingredience:

• 100 g kešu
• 25 g lahůdkového droždí
• lžička soli

Myslím, že přečíst si postup bude ta nejdelší část z celého receptu, takže nádech a jedem: Kešu vložíme do mixéru a rozmixujeme na malé kousky. Přidáme sůl, lahůdkové droždí a mixujeme dalších 30 vteřin. Přendáme do uzavíratelné nádoby a uchováme v ledničce. Jak dlouho vydrží popravdě nevím, dělám si vždy nějakých 250 g „parmazánu“ a vždy zmizí během dvou tří měsíců. Takže 2 měsíce minimálně, ale velmi pravděpodobně i daleko více. Strukturu si samozřejmě můžete přizpůsobit podle svého – někdo má rád křupavý „parmazán“, takže mixuje jen krátce, nebo si kešu pouze nahrubo naseká. Někdo má naopak raději jemnější, chalvu připomínající strukturu, a tak naopak mixuje už v první fázi o něco déle.